Umělé oplodnění

Jestliže veškerá léčba selhává, má partnerský pár možnost podstoupit ještě umělé oplodnění. Tato metoda se využívá především tehdy, pokud má žena buď trvale poškozené vejcovody nebo vaječníky, případně se u ní vyskytují protilátky na sperma partnera, dále při některých vrozených chorobách, ať ženy, tak muže, a také v těch případech, kdy je příčinou neplodnosti takové onemocnění, které brání při styku úplnému vyvrcholení muže v těle ženy. Čili umělého oplodnění se využívá ve všech případech, kdy se spermie s vajíčkem nemohou spojit přirozenou cestou v těle ženy.

Postup je takový, že muži je po masturbaci odebráno čerstvé sperma, ženě, často po předchozím povzbuzení činnosti vaječníků, jsou v době její ovulace odsátá zralá vajíčka. Odsávání se provádí punkcí břišní dutinou pomocí laparoskopické jehly. Vajíčka jsou smíchána v laboratorních podmínkách se spermatem partnera. Proto se také užívá při této metodě termínu „dítě ze zkumavky“. Pro umožnění spojení spermií a vajíček je nutné vytvořit co nejideálnější umělé prostředí, aby se co nejlépe přiblížilo vnitřním přirozeným podmínkám v ženském těle.

Pokud umělé oplodnění probíhá úspěšné, nechají se oplodněná vajíčka, tedy již embrya, zpravidla poněkud povyrůst a pak jsou, nejčastěji v počtu tří, přenesena prostřednictvím gynekologických nástrojů děložním hrdlem do dělohy ženy. Zbylá oplodněná vajíčka se uskladní pro případ, že by první umělé oplodnění nebylo úspěšné.

Pokud je neplodný partner, lze využít zmrazené sperma anonymního dárce. Toho se využívá zejména v případech, kdy je partner ženy nositelem geneticky podmíněných nemocí, čímž je předem nepochybně zřejmé, že by se dítě narodilo poškozené. Pak je sperma dárce vpraveno přímo, opět laparoskopicky, do těla ženy, respektive do jejích vejcovodů. Tato metoda je vhodná tehdy, kdy neexistuje překážka, aby se oplodněné vajíčko samo zahnízdilo v děloze ženy.

Umělé oplodnění je z psychologického hlediska příznivější než adopce, byť se jedná o metodu celkově náročnou, protože u ženy vzniká těsnější vazba na porozené dítě, tj. matka jej dobře po porodu přijímá. Tím je i vývoj porozeného dítěte a péče matky o něj stejná, jako kdyby bylo zplozeno přirozenou cestou.