Sterilizace žen

Sterilizace je neplodnost dosažená cíleně, uměle. K rozhodnutí o záměrném vyvolání neplodnosti ženy, tzv. sterilizaci, vždy vedou závažné důvody.

Jedním z hledisek zvažování tohoto kroku je zdravotní stav ženy v zájmu jak jí samotné, tak event. souběžně samozřejmě v zájmu zdravotního stavu počatého dítěte. To znamená, že by život ženy, případně i dítěte, byl porodem ohrožen. Nebo je předem zjevné, že by se potomek narodil poškozený. Velkou roli při rozhodování o volbě sterilizace hraje rovněž skutečnost, zda žena už děti má a nepřeje si další. Často lékař navrhne umělou sterilizaci tam, kde je ženě již více let, blíží se k přechodu, kdy je riziko narození poškozeného dítěte značné, nebo by případné nechtěné těhotenství bylo stejně ukončeno interrupcí. Rovněž je nutné k ní sáhnout u těch dospívajících dívek, které mají těžší formu nějaké závažné nemoci (např. těžká zanedbaná celiakie, kdy je dívka mentálně poznamenaná a není schopná o svém pohlavním životě svéprávně rozhodovat).

O sterilizaci lze vlastně hovořit svým způsobem jako o jisté formě krajní antikoncepce. Ovšem tato antikoncepce je bohužel již trvalá, v podstatě nevratná. Proto je třeba všechny důvody vedoucí k rozhodnutí podstoupit tento krok řádně zvážit.

Provádí se chirurgickým zákrokem, při kterém jsou tzv. podvázány vejcovody, tj. uzavřou se, tím nemůže dojít ke spojení spermií s vajíčky, k následnému zahnízdění oplodněného vajíčka a otěhotnění, protože vajíčko nemůže pokračovat z vejcovodu do dělohy. Tímto je dosaženo tzv. umělé neplodnosti. Velmi často se provádí laparoskopicky. Jsou však i jiné metody. Pokud dochází k sterilizaci v rámci jiné operace, pacientka trpí velkou nadváhou apod., pak se provádí operativně tak, že se uskuteční řez břichem, případně v jiných případech se vede řez přímo ve vagíně.

Výhodou této metody je, že žena dále menstruuje a sterilizace nemá vliv na funkci vaječníků. Tím pádem není negativně ovlivněná produkce ženských hormonů a není zasaženo do sexuálního života ženy.